Wh 24 výhybna Kamenný Malíkov na trati 225

Strážní domek č. 24 na trati 225 (Autor: Karel Samec, vechtrovny.koridory.cz)

Domek na km 38,4 při silnici II/134 z Bednárce na Bednáreček a Popelín. Je obydlený, zrušena však byla dřevěná strážní budka u přejezdu. Ze stanoviště výpravčího se do loňského listopadu ovládaly dvoje mechanické závory. Mechaniky na přejezdu přes lesní cestu směrem k rybníku Holub byly v listopadu 2017 zrušeny, v roce 2018 by měly údajně padnout i zbylé mechaniky na přejezdu silnice II/134 u vechtrovny. Vechtrovna stojí u dříve jednokolejného, dnes dvoukolejného přejezdu. Zde se od čtyřicátých let začaly plánovat nejrůznější účely využití a z původně jednokolejného úseku směrem k Bednárečku se postupem let stala hláska, poté vlečka na překládání uranové rudy a nakonec místo slouží jako výhybna. Podrobnější popis byl zveřejněn v ročence „Sto let trati Jihlava – Veselí nad Lužnicí“ z roku 1987:

Z brožury 100 let trati Jihlava-Veselí nad Lužnicí 1887-1987; Autor textu Vladimír Klimeš; Vydala ZP ČSVTS ve spolupráci se ZV ROH Pobočného lok. depa Veselí nad Lužnicí:

Str. 21:
Jak je vidět už z názvu stanice, jsme oproti Jihlávce opět o pár desítek metrů níže a trať zdraví řeka. I tady však řádil sníh v roce 1947, i když zadržel pouze jeden nákladní vlak.
Než vjedeme do Jarošova, projíždíme výhybnou Kamenný Malíkov, jejíž osudy stojí za zmínku. Býval zde strážní domek č. 24, u nějž byla v létech 1943-44 položena druhá kolej, jež údajně měla sloužit vojenské dopravě. Plnila však účel jen velmi krátce a pak zůstala opuštěna. V roce 1957 bylo strážní stanoviště změněno na hlásku, už s názvem Kamenný Malíkov. Opuštěná kolej byla opravena v roce 1960, a z hlásky se stala výhybna, v níž sloužili výpravčí a výhybkáři. To však nebyla poslední změna: už v roce 1962 zde bylo dáno do provozu reléové zabezpečovací zařízení, které bylo v pozdějších letech doplněno v obou sousedních úsecích reléovým poloautoblokem RPH. Modernizace však pokračovala dále. Léta 1976-79 patřila výstavbě vlečky Uranových dolů přímo k výhybně. Za tím účelem byla také rozšířena silnice z Jarošova až k vlečce. Stavbu provádělo Železniční stavitelství pod vedením s. Nikodéma a v září 1979 byla vlečka dána do provozu.
V samostatném Jarošově započala v roce 1967 výstavba další koleje (v pořadí třetí) a současně vlečky pro nově budované obilní silo. Na novém kolejišti byl zahájen provoz v r. 1968 v září, na vlečce pak v březnu 1973. V témže roce bylo i v Jarošově zprovozněno zabezpečovací zařízení.

Buďte první kdo přidá komentář

Napsat komentář